 |
 |
 |
 |
|
|
19. května 2010
Mého brášku Benjamina překvapila profesorka biologie seminární prací na téma "Soužití dvou domácích zvířat". Protože z možných objektů zájmu byly vyjmuty rybičky pro nedostatečnou aktivitu, nezbylo mu, než pozorovat naše kočičky. Zhostil se toho opravdu zodpovědně a výsledek jeho práce si můžete přečíst. Myslím, že to napsal opravdu pěkně, vtipně a přesto výstižně.
7. května 2010
Tento dvoupatrový dort jsem vyrobila mamince k 50. narozeninám. Musím říct, že už pečení dortu připomínalo velké cukrářské provozy, těsto bylo ze 14ti vajec! Formy mi ochotně půjčila kolegyně Ivanka a tak nezbývalo než se pustit do práce. Korpusy opět nezklamaly, byly pevné, takže váha horního dortu ten spodní vůbec nepromáčkla. Na potažení a ozdobení dortu jsem použila cukrářskou hmotu Formix. Pracovala jsem s ní úplně poprvé a klidně se do toho dám znovu. Bylo to naprosto snadné, modelace jako s plastelínou, nic se nelepilo. Jen já nejsem příliš manuálně zručná, ale s trochou praxe se snad vypracuju. Chuťově je velmi podobná marcipánu, opravdu je neskutečně mandlová. Všem moc chutnala.
Pro letošní jaro jsme s manželem dostali za úkol zrenovovat houpačku. Je to taková ta klasická dřevěná lavicová, zavěšená na řetězech na kovové konstrukci. Pojali jsme to téměř vědecky, vše přeměřovali, vymýšleli...
10. dubna 2010
Je to už nějaký rok, co jsem koledníkům šila filcové slepičky na velikonoční výslužku. Šablonku na slepičku jsem našla někde v časopisu a pak už stačila jen trocha fantazie a slepička byla na světě. Šila jsem jich tehdy několik a každá byla laděná do jiné barvy. Tahle jediná nám zůstala doma a každý rok ji vytahuji jako dekoraci.
Valentýnský piškotový dortík a narozeninový dort Káťi, Bena a můj. Oba byly výborné - šlehačkové.
Loni jsem visačky na dárky vyráběla technikou malování na hedvábí. Předcházel tomu večer, kdy jsme si s maminkou a Kačkou každá namalovali svůj originální šátek, takže jsem získala trošku praxi. Bohužel při našívání se mi zavařil šicí stroj, tak jsem zbytek musela nalepit, naštěstí to nevadilo.
Naprosto neodolatelná, chuťově dokonalá, děsně žravá, vláčná a ... no prostě nejbáječnější štóla jakou jsem kdy jedla. Doporučuju vyzkoušet a nemusíte čekat až do vánoc, stejně dobře si na ní pochutnáte úplně kdykoliv. Navíc není vůbec pracná, za pár minut se už bude péct v troubě.
Po naší předvánoční návštěvě Budapešti, kde jsme zavítali do místní pizzerie PizzaHut v americkém stylu, jsme se rozhodli doma vyzkoušet vlastnoruční pizzu se sýrem v okraji. Jednotlivé válečky po obvodu pizzy mají v sobě zarolované plátky sýra. Hm... ta byla dobrá!
Každý rok posílá manžel svým přátelům v zahraničí nějaký dárek k vánocům. Letos padla volba na vlastnoručně vyrobené perníčky a tak jsme se do pečení dali již v polovině listopadu, aby stihly do Vánoc dorazit. Putovali do Turecka, Vietnamu a Peru.
I na nás doléhají "svátky" přivezené ze "západu". Každý podzim si vyrábíme svého pana Dýni. A navíc pečeme dýňový koláč, který všem moc chutná. Pana Dýni vyřezáváme pomocí nádstavců k vrtačce. Jde to snadno a výsledek je moc pěkný.
Tento podzim se Danek inspiroval šablonkami na internetu a musím přiznat, že jsem se na pana Dýni nemohla vynadívat. Navíc překrásně sladce voněl. Schovali jsme si z něj semínka a třeba se nám podaří přemluvit rodiče, abysme si je mohli zasadit. Nevím proč, ale mají k pěstování dýní nějaký odpor?!
|
|
(C) 2009 Tereza Linnertová a spol.